LETOŠNÍ NOHEJBAL PŘEDČIL NAŠE OČEKÁVÁNÍ

Po loňském zrušeném nohejbale (počasí) a předloňském nohejbalu v šesti lidech to letos konečně vyšlo.

I sobota nás přivítala nádherným počasím, tradičním „hemenexem“ od Pídi (pouze jedna porce se malinko nepovedla, asi vypadly pojistky) a odchodem na Klokaní nohejbal trojic. Letos asi s rekordním počtem týmů a to ČTYŘI, což znamená dvanáct nohejbalistů. A to ještě překvapivě odjel Karel, který toho měl po dvou dnech „bumbání“ plné zuby. Nastalo losování týmů. Nasazeni byli čtyři kapitáni, ti co umí nohejbal, ti co umí na síti smečovat. To znamená oslavenec Kamil, Pohýnko, Sádlo a Píďa. Jako první možnost si vybírat dostal oslavenec a nejstarší kapitán Kamil, který si vybral ještě staršího Roberta, druhý volil Pohy, který sáhl po svém spoluhráči z dětství a Vinohradských plácků Klupsičovi, Sádlo si pochopitelně vybral svoji talentovanou dceru Kristýnu a Píďa neúnavného Štáfika. Ve druhém kole nás při volbě šokoval Kamil, neboť si vybral dalšího staršího hráče a to Vovku. Asi se rozhodl, že chce být v týmu nejmladší. V šedesáti letech to je docela překvapení. Následně si Pohýnko vzal mě, Sádlo nevyzpytatelné Davida a na Píďu „zbyl“ Majk. Což pro něho asi není dobrá vizitka, ale tato trojice nebude mít konkurenci, neboť Pohýnko nebyl bohužel zdravotně fit a nemohl smečovat. Mé předpovědi se naplnili, i když s námi to měli 2x velice těsné 10:8, 10:9 a překvapivě s Kamilem byli za stavu 9:9 pět cm od prohry, což by byla senzace. Ale kdyby neplatí, vyhráli nakonec všech šest zápasů, Pohýnkovci čtyři zápasy a Sádlo s Kamilem si vyhráli každý jednou. Ale tento turnaj nebyl hlavní náplní dne, to nejhlavnější se událo až po turnaji. Tím byl zápas „století“, který Sádlo s Kamilem při Tour de Pub vyhecovali slovy: vezmeme si Kristýnu a nikdo nás neporazí. Když jsem toto zaslechl, zeptal jsem se, jestli si mohu vzít Pohýnka a Píďu. Bylo mi dvouhlasně odpovězeno KLIDNĚ. A tak mohl začít SOUBOJ o čest. V prvním setu jsme vyhráli 10:6, ve druhém to bylo již vyrovnanější a vyzyvatelé zvítězili 10:9. Proto o VÍTĚZI musel za stavu 1:1 rozhodnout poslední třetí set, který byl již v naší jasné režii, a rozdrtili jsme vyzyvatele 10:5 a stali se tak VÍTĚZI souboje „století“.

Po nohejbale jsme naskákali do osvěžující Sázavy, dali si zachráněný „českodubský“ gulášek s pivečkem a po krátké regeneraci se odebrali k ping pongu, neboli stolnímu tenisu. Který již nebyl organizovaný, zahrát si mohl každý, kdo chtěl. Nutno podotknout, že to byly krásné i vyhecované zápasy ve čtyřhrách. Ale musíme uznat, že vítězi byli všichni Klokani, neboť tolik sportu a srandy jsme si tak dlouho neužili. A tak jsme se mohli všichni odebrat k televizi, kde již na nás čekal zápas EURA Německa proti Portugalsku, ve kterém k nelibosti většiny diváků vyhráli Němci 4:2. Po zápase následovala další grilovačka, abychom po setmění mohli přistoupit k sobotnímu večernímu programu.